Čtyřetapový jarní stomílový pochoďáček po kamarádech Českého ráje a Jizerek... (Apr/11-14, 2024)

COOP - Loučeň

Tyhle potraviny byly na 10km, a to jsem si říkal, že ještě nemám náro si cokoliv kupovat, že je to ješte moc brzy... Mno, za Jabkenicema jsem si trošku nadával, neboť tuto prodejnu jsem měl opravdu jako na zlatém talíři... :-D

COOP - Jabkenice

Tyhle potraviny jsem měl primárně vytipované na nákup oběda. Jsou cca na 20km... Akorát že nakonec jsem se tam nějak zamotal, respektive nekontroloval si GPSku a šel jenom po značkách... Mno a já se nikdy nevracím, takže jsem si musel další cca 4 hodiny počkat na další šanci najíst se... :-D

COOP - Dolní Bousov

Strategické místo na nákup oběda/svačinky. Byl jsem už na 42km, tak jsem měl řádný hlad, který jsem následně ukojil na lavičce u Červenského rybníka...

Hrad Kost

Můj oblíbený hrad, neb se tam natáčela pohádka S čerty nejsou žerty! :-)

Hrad Trosky

Zdroj: https://www.hrad-trosky.cz/cs/o-hradu/historie Základ hradu tvoří velice zajímavý a ojedinělý skalnatý útvar sopečného původu. Dva lávové sopouchy vyvřely z nitra země v době třetihor. Následná eroze splavila zakrývající hlínu, písek a ostatní měkké horniny a obnažila tento útvar do dnešní podoby. Celek je světovou přírodní raritou. Založení hradu spadá až do pozdního středověku - přibližně mezi roky 1380 až 1390, kdy majitel zdejšího panství Čeněk z Vartemberka využil přirozené obranné vlastnosti čedičových skal. Na hřebenu mezi oběma vrcholy založil vnitřní hrad s obytnými paláci a na vrcholu obou skal pak nechal vybudovat obranné, ale zároveň obytné věže. Na nižším, nazývaném pro jeho rozložitější vzhled Baba, stávala šestiboká dvoupatrová stavba, přístupná z paláce ze severní strany. Na vyšším a štíhlejším vrcholu nazývaném Panna stával palác obdélníkový, původně třípatrový, v jehož prostoru byla prý i hradní kaple. Výrazné výškové uspořádání staveb (relativní převýšení Panny oproti prvnímu nádvoří cca 57 m, Baby cca 47 m) umožnilo vybudovat systém obrany v nedostupnosti a dokonalém kruhovém přehledu vnitřního hradu, jeho svahů i dalekého okolí. Vlastní paláce obývané pouze ve vrchních partiích poskytovaly ve spodních částech dostatečné skladovací prostory pro uložení zásob na doby obléhání. Vodu poskytovala vlastní hradní studna na prvním nádvoří, asi 30 metrů hluboká, a na Panně byly ve skále vybudované důmyslné cisterny na dešťovou vodu. Pod hradem se údajně dále nacházejí rozsáhlá sklepení a v bludišti pískovcových skal a trhlin jeskynní prostory s jezírky, dnes nepřístupné, ústící patrně v jeskynním systému zvaném Sklepy (skalní město Apolena nedaleko pod hradem). Vlastní systém tří obranných pásů tvořily hradby 1,5 - 2 m široké a až 15 m vysoké. Všechna nároží jsou armována pískovcovými kvádry. Za první - vstupní branou jsou zbytky bývalého purkrabství, strážnice, kde ještě kolem 19. století byly zbytky krbu. Tento prostor prvního nádvoří - tzv. vnějšího hradu sloužil i jako menší hospodářské zázemí. Druhou - tzv. kulisovou branou jsme prošli do prostoru vnitřního hradu, kde u jižní zdi stávaly konírny a po stranách menší obytné budovy. V místě nového schodiště na věž Babu stál vysoký dřevěný palác, kterým se vystoupalo až do vrchního kamenného paláce vytápěného původně kachlovými kamny. Vlevo z tohoto nádvoří byl přístup po kamenných schodech malou brankou pro pěší do nejlépe chráněné části hradu, dnes se zbytky hlavního paláce. Ten byl původně podélně dělený, s trámovými stropy, čtyřpatrový, s viditelnými zbytky děr jednotlivých podlaží. Na vrchu jsou patrné zbytky oken s kamenným ostěním a sedátky pod okny. Vybudované točité schodiště zvané Aehrenthalské vzniklo v prostoru pravého paláce v letech 1841 - 1843. Zakladatel hradu Čeněk z Vartemberka pocházel z mocného rodu severočeských Markvarticů, jejichž majetek tehdy sahal od pohraničních hvozdů až po Jičín. Ke konci svého života se zadlužil (ptrně i stavbou hradu) tak, že roku 1394 musel své panství Nový Bydžov a Trosky postoupit králi Václavu IV., svému největšímu věřiteli. Ten hrad po čtyřech letech prodává mocnému rodu Bergovců, který na Troskách hospodařil až do roku 1455, kdy poslední z rodu Jan pansví prodal Janu Zjíci z Hasenburka, majiteli nedaleké Kosti. V této době byl hrad plně funkční, obýván a sloužil jako mocná pevnost a nikdy nebyl vojensky dobyt. Ani roku 1424, kdy ho krátce obléhal Žižka, ani r. 1428, kdy ke hradu po požáru věže Baby přitrhli Sirotci. Bergovci coby tvrdí katolíci v této obě pevně vládli celému okolí. Zajímavá příhoda se udála někdy koncem r. 1437 nebo počátkem r. 1438, kdy se hradu lstí zmocnila loupeživá cháska pod vedením rytíře Šofa a jeho druha Švejkara. Ti se zde na hradě potom s posádkou asi 200 mužů ubránili i zemskému vojsku a terorizovali odsud okolí až do r. 1444, kdy se donuceni okolnostmi museli hradu vzdát. Za držení hradu Janem Zajícem ztráci tento postupně na své důležitosti. Panstvo pobývá spíše na Kosti a hlavně pohodlné Hrubé Skále. Roku 1497 přešly Trosky do majetku Šelmberků, roku 1524 Bibrštejnů, 1551 Lobkoviců až je roku 1559 kupuje Jindřich ze Smiřic. Sláva hradu v této době definitivně končí. Smiřičtí přestavují hrad Skálu (dnes Hrubou Skálu) v pohodlné sídlo a odtud spravují celý kraj. Za jejich éry doznal poměrně velkého hospodářského rozkvětu. Smiřičtí zakládají rybníky, ovčíny, pivovary, chmelnice a pro okolní vesnice je to doba klidu a míru. Za třicetileté války byl majitelem panství Albrecht z Valdštejna a i po jeho zavraždění r. 1634 zůstávají Trosky v majetku rodu a to až do r. 1821. Tehdy hrad získal nový majitel - Jan Lexa z Aehrenthalu. Ten je typickým představitelem nově nastupující zbohatlické generace podnikatelů. Kupuje nejen celé panství s Troskami, Hrubou Skálou a Valdštejnem, ale i šlechtické tituly hraběte a rytíře. Ovlivněn romantismem této doby zachraňuje mnohé památky na svém panství, opravuje je i upravuje, někdy však bohužel méně citlivě. Z této doby pochází na Troskách vybudovaná, v úvodu již zmíněná, vyhlídková věž, postavená z materiálu zbořené čelní stěny obytných paláců a sklepení. Velkolepě plánovaná stavba však zůstala nedokončena, přerušena předčasnou smrtí stavitele. Ale i tak mnozí básníci, malíři a romantici, okouzleni vzniklou vyhlídkou v širý kraj, učinili torzo hradu nesmrtelným. Roku 1925 přechází hrad do vlastnictví Československého státu, v jehož majetku zůstává až do dnešních dnů. První větší opravy v této době provádí Klub českých turistů (třicátá léta), ale ke skutečně odborným a rozsáhlým zabezpečovacím pracím a údržbě hradu dochází až v několika posledních desetiletí za správy hradu Státním památkovým ústavem v Pardubicích. Opravy spočívají hlavně ve statickém zabezpečení skalního masívu, vlastních hradeb a zbytků hradních paláců. Součástí těchto prací je samozřejmě i archeologický průzkum odhalující nám neustále nové poznatky z minulosti místa. V letech 1999-2000 se vybudováním impozantního schodiště na Babu uzavřela další etapa oprav a rekonstrukcí. Precizní stavba, inteligentně vklíněná mezi skály, dokonalost technického řešení, to vše dokazuje um českých rukou a hlav a navazuje na dovednost našich předků, kteří vystavěli tento osmý div světa.

Zámek Hrubá Skála

Zdroj: https://hrubaskala.info Zámek Hrubá Skála patří mezi hlavní dominanty Českého ráje. Zámek se pne na skupině skalních věží, nacházejících se šest kilometrů na jihovýchod od města Turnov. Skaliska, sahající až do výšky šedesáti metrů, najdete nad údolím říčky Libuňky, ležící v krajině mezi hradem Trosky a hradem Valdštejn. Začátkem čtrnáctého století založil Hynek z Valdštejna hrad Skály, tomu se v pozdější době začalo říkat Hrubá Skála, aby došlo k odlišení od blízké Malé Skály nad Jizerou. Skalní hrad byl postaven tak, aby mohl využívat přírodní podmínky k obraně a místo bylo vybráno velmi dobře, aby se v tehdejší době dostatečně ubránil. Umožňoval rovněž skvělý výhled na severní část od Ještědu na Kozákov a dál do krajiny.

Kozákov

Kozákov (745 m n. m.) je nejvyšší hora Kozákovského hřbetu a Českého ráje. Vrch byl už od pravěku vyhledáván jako naleziště drahých kamenů, z nichž pravěcí lovci vyráběli jednoduché nástroje. V dutinách horniny vykrystalizovaly kulovité výplně achátu, jaspisu, ametystu, křišťálu, záhnědy a dalších polodrahokamů.

Rozhledna Hamštejn

Krásná nová rozhledna s volným přístupem a přístřeškem pod ní.

Potraviny - Železný Brod

Předražené, ale otevřené každý den... Holt nechtělo se mi scházet z trasy a jít do Lidlu, nebo tak...

Černá studnice

Vrchol s kamennou rozhlednou vysoký 869 m.n.m., který je viditelný snad ze všech koutů měst Liberec a Jablonec nad Nisou. Zdejší rozhledna poskytuje mimořádně skvělý kruhový výhled na okolní vrcholy Jizerských hor.

Pramen Nisy

Rozhledna Nisanka

Taková malá telekomunikační mrcha... :-)

Rozhledna Bramberk

Zdroj: https://www.lucany.cz/turistika/rozhledna-bramberk Stavbu rozhledny na 787 m vysokém stejnojmenném postranním vrcholu kopce Krásný v maxovském hřebeni Jizerských hor iniciovala a zaplatila lučanská sekce Německého horského spolku DGJI. Původní rozhledna byla dřevěná a její stavba byla dokončená v roce 1889. Dřevěnou vyhlídkovou věž však provázela smůla. Při jejím plánovaném slavnostním otevření 28. července 1889 přišel silný déšť a vítr, který poničil transparenty i tribunu. Slavnostní otevření se tedy uskutečnilo až následující víkend a na Bramberku se sešlo několik tisíc výletníků. Dřevěná konstrukce rozhledny byla několikrát poničena bouří a scházely peníze na její pravidelnou údržbu. Zůstávala pak dlouho pro veřejnost uzavřená a ztrácela přízeň turistické veřejnosti. V roce 1910 padlo definitivní rozhodnutí nahradit starou a nefungující věž novou kamennou rozhlednou. Podařilo se dát dohromady potřebných čtrnáct tisíc korun a 16. července 1911 byl položen základní kámen stavby, která byla realizována dle projektu známého a zkušeného jabloneckého architekta Roberta Hemmricha. Hrubá stavba 21 m vysoké věže z mohutných žulových kvádrů byla dokončena v říjnu 1911. Rozhledna byla slavnostně otevřena 16. června 1912 a byla krásným dárkem k 25. výročí trvání lučanské sekce horského spolku. Kvalitně provedená stavba sloužila turistům desetiletí, a to i po roce 1945. Rozhledna žila v nádherné symbióze s vedlejší chatou, která byla vyhlášenou restaurací. Tato idylická doba byla přetržena v roce 2008, kdy si nájemce chaty a věže oplotil okolní pozemky a znemožnil tak turistům se k rozhledně, byť jen přiblížit. Do této neutěšené situace naštěstí zasáhlo město Lučany nad Nisou, které si rozhlednu v roce 2010 pronajalo od správce konkurzní podstaty. Tehdejší zastupitelé města mezi sebou zorganizovali finanční sbírku, ze které se provedly nezbytné opravy, a tak se podařilo věž opětovně zpřístupnit veřejnosti. V roce 2012 tak mohla žulová dáma na Bramberku oslavit v plné síle své stoleté narozeniny. V dubnu 2014 město koupilo rozhlednu ve veřejné dražbě za 2,5 miliónu korun. Tato, na poměry rozpočtu města astronomická částka, byla z velké části získána jako sponzorský dar od firem i jednotlivců, kterým nebyl osud lučanské dominanty lhostejný. Byla také založena veřejná sbírka na rozhlednu Bramberk, na kterou je stále možné přispívat. V roce 2014 proběhla u rozhledny benefiční akce na podporu rozhledny. Nového majitele získala také Chata Bramberk, a tak nezbývá než doufat, že bude postupně obnovena zašlá sláva tohoto nádherného a turisticky vyhledávaného místa. V červenci 2015 byla rozhledna prohlášena za kulturní památku.

Rozhledna Královka

Zdroj: https://www.hotelkralovka.cz/rozhledna Rozhledně a návrší se dříve říkalo Königova vyhlídka či Nekras. Byla postavena roku 1907, celková výška je 23,5 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 20,5 metrů a vede na ni 102 schodů. Nahradila původní dřevěnou věž, která stála na vrcholku v letech 1888 až 1906. Vedle věže byla roku 1934 postavena horská chata s restaurací a ubytováním. V dalších letech bylo k hlavní budově přistavěno několik nevzhledných nádorů a celý areál včetně věže pod vedením různých nájemců začal brzy chátrat. V roce 2013 získala celý areál do vlastnictví společnost KISSES s.r.o., která zahájila jeho celkovou revitalizaci. Proběhla demolice nevyhovujících budov, započala rekonstrukce hlavní (původní) budovy a vznikla nová, moderní samoobslužná restaurace s terasou, kde podáváme lahodné pokrmy z dílny našeho vyhlášeného šéfkuchaře. Samotná rozhledna se dočkala zcela nového kabátu - opravil se kamenný plášť věže, byla provedena instalace nového ochozu spojující tři strany, rekonstrukce střechy a demontáž a nové citlivější umístění antén. Dále pak bylo opraveno schodiště a vnitřní prostory rozhledny.

Skalní hrad

Špičák

Trojmezí: ČR, PL, DE

Trojmezní bod ČR, PL, DE na Lužické Nise, poblíž Hrádku nad Nisou...