Austria Dachstein-Plateau loop trail - 2nd day - October 22, 20163

Tak jsem si počátkem týdne od 17. 10. 2016 naplánoval takovou lehčí procházku terénem pod Dachsteinem, start v šesti stech metrech nadmořské výšky na parkovišti u dolní stanice lanovky na Krippenstein, kousek od městečka Obertraunem, výstup do nadmořské výšky tak lehce nad 2 100 m. Ve středu tam nebyla ani stopa po sněhu a ve čtvrtek napadlo přes dvacet čísel. Nu což, výlet byl naplánovaný a dvaceti cenťáků prašanu se přeci nezaleknu. Úplně jsem si při rozhodování, zda jet nebo ne, neuvědomil, že většina značek je v Alpách namalovaná na šutrech na zemi a tyto tedy budou pravděpodobně ukryté pod sněhem. Předpověď počasí říkala, že v noci ze soboty na neděli bude nad dvěma tisíci metry nadmořské výšky mínus jedenáct, jinak že bude celý víkend okolo Dachsteinu krásně. No tak jsem vyrazil. V práci (v Pardubicích) v pátek do čtyř odpoledne, v pondělí nástup na šichtu v osm ráno. Mezi tím jsem pořídil cestu do Rakouska a zpět, jeden nocleh z pátku na sobotu v penzionu, druhou noc pak v horách na sněhu (všechny chaty v okolí už byly zavřené a zimní místnosti chata buď neměla nebo byla přístupná jen po vyzvednutí klíče v nížině). Já teda potřeboval vyzkoušet svůj nový zimní spacák, tak jsem to neřešil. Chůze byla značně pomalá hlavně proto, že jsem neustále hledal cestu. Bez navigace bych si ani neškrtnul. Značky většinou žádné, tyče jen zcela výjimečně, většinou sněhová vrstva s naznačenými boulemi nad kameny, případně pod dvěma tisíci s trčícími větvemi kleče. Někde sněhu nafoukáno do půlky stehen, výsledkem bylo to, že jsem 39,5 km šel šílených 26 hodin. Od rozednění do západu slunce to v tuto roční dobu máme něco přes dvanáct hodin, na své si tak přišla i čelovka. Kdyby byl výlet uskutečněn jako skialpový, přesné sledování turistické trasy bych neřešil, při chůzi bez lyží a sněžnic v několika desítkách centimetrů prašanu ale každé sejití z cesty znamenalo okamžitě klopýtání po kamenech, zapadání do někdy hodně hlubokých škvír mezi šutry, případně boj s houževnatými větvemi kleče. Hlavně večer s čelovkou takové odklonění se od horského chodníku pod sněhem bylo velmi, velmi romantické :) Každou chvíli mi ujely nohy do stran nebo dopředu, někdy mi rovnováhu pomohly udržet hole, jindy jsem šel nemilosrdně do závěje. Prameny vody měly být cestou dva, na ten první jsem zapomněl, večer a ráno jsem vařil čaj ze sněhu. No prostě lehčí, relaxační podzimní vycházka jak vyšitá :)