2023-12-10 - 2023-12-16 - Uganda, Rwenzori Hike (7 days)

Sedmidenní trek v národním parku Rwenzori Mountains na hranicích Ugandy a DRC..., s cílem pokořit třetí nejvyšší horu Afriky, pětitisícovku s názvem Margherita (Mount Stanley, 5,109m)...

Day 1: 10.0km: +1,838 / -172m

Řacha nahoru. Na druhou stranu, už jsem to šel, vloni, a tak jsem přesně věděl co mě čeká a že to zase není nic hrozného. Navíc, dalo se to jít v teniskách. Byl to první a poslední den v pohodlné obuvi na treku. Zbytek byl už jenom sonátou na holinky!!!

Těsně před cílem mě trošku zaskočila buřina. Nejbližší blesk byl nějakých 500 m daleko. Docela vystrašil. Naštěstí pořádně se rozpršelo teprve v podvečer, když už jsme byli pod střechou Kalalama kemp ve skoro 3,150m nad mořem.

Vloni mě v této výšce už trošku bolela hlava a byl jsem tehdy rád, že jsme hned sestupovali.

Letos naštěstí žádný problém.

Day 2: 8.88km: +1,090 / -175m

Druhý den se pokračovalo ve stoupání, už v holinkách od Bati... Nezvyklá to pro mě obov. Ale na mnoha místech jsem ji ocenil, a to kdyz jsem se do půl lýtek bořil do měkkého bahna... Po většinu dne nebyla rychlost přesunu vyšší než kilometr, možna kilometr a půl za hodinu. K tomu se přidala šedivá obloha a déšť...

Chuťovka.

Naštěstí kepy zde mají na vysoké úrovni. V jejich zázemí dokáže človek na nepřízeň počasí rychle zapomenout...

Dnešní noc jsme trávili už skoro v 4,100m nad mořem. A opět, světe div se, žádná bolest hlavy nebo nepohoda při spaní. Ta byla jenom kvli tomu, že ve vedlejši "dining" hall celou noc běžel hlučný solární invertor, a taky kuchař se jal s přípravou jídla už asi ve dvě ráno... :-D

Day 3: 6.60km: +645 / -697m

Dopoledne šhup to kopce do sedla ve výšce 4,450m a pak šešhup k jezeru na obědové místo. Jídlo bylo zaplavené sluncem, ale ledva jsme chtěli pokračovat dál, přisly mraky a chcavec... Nepřijemné, na kluzkých žebřících, kterými bylo potřeba sestupovat. A pak zase to bláto...

Bláto, déšť, holinky, vopruz... A ještě závěrečné stoupání ke kempu s názvem Hunwick's ve výšce cca 4tis. metrů. Trošku na morál...

Výhled počasí na další dny nebyl příliš rozdílný a tak jsme zrušili pokus o výlez na nejvyší kopec s plánem ráno to otočit a postupně se vrátit...

Day 4: 6.16km: +713 / -649m

A zase stoupání a bláto... Do sedla pod Weissman peakem... Kdyby všude nebyly mraky a byla šance něco vidět, ten kopec byl jenom kousíček od cesty. Sestup k Bugata kempu skoro celý propršel... Asi nejhorší den. :-D :-D Ale nádhernou přírodou. Rwenzori je bomba! :-)

Day 5: 5.76km: +175 / -775m

A opět bláto a ještě víc bláta a pak snad nejvíc bláta... :-D

Sestoupili jsme do Kikaro kempu (3,380m nad mořem). To už jsme byli zpátky v lese. Díky nadmořské výšce bylo v noci samozřejmě už celkem teplo. Tedy né že by někde bylo vyloženě chladno, že bych se musel třeba zapínat do spacáku. Vždy jsem ho používal jenom jako peřinu...

Day 6: 7.38km: +234 / -1,092m

Skoro jenom z kopce... A pořád to bláto... :-D Ale zajímavé, že se mi z těch holinek neudělaly žádné puchýře. Toho jsem se dopředu celkem bál. A taky holinky typicky nejsou moc odpružené..., je to jako chodit v dřevákách... :-D

V cíli etapi jsme byli kolem jedne odpoledne. V relativně nedávno zbudovaném Forest View Camp, kde jsem se cítil jako někde v mých oblíbených vesničkách v podhůří nepálského Himáláje. :-D

Tam už bylo vyloženě vedro, že se stavitele ani nezabývali výstavbou "dining" hall. Udělali tam jenom takové otevřené přístřešky, ze kterých byl nádherný rozhled do okolí.

Večer nás zde zastihnul nejsilnější slejvák na treku, pod plechovou střechou nebylo ničeho slyšet, dobrá půlhodinka s tropickým lijavcem. :-)

Day 7: 9.37km: +83 / -1,200m

Už jenom rychlý sestup hustým pralesem až do startovního bodu, kde jsme byli ještě před polednem.

--

Total: ~54km: +4,784 / -4,784m